Historická mikve v suterénu objektu vedle Pinkasovy synagogy byla objevena v průběhu archeologického průzkumu v roce 1968. Podle dochovaného zdiva a nalezené keramiky je pravděpodobné, že pochází nejspíše z počátku 16. století a patří tak k nejstarším dokladům židovského osídlení v dané oblasti. Zachován zůstal hlavně prostor rituální lázně. Mikve představuje klasickou rituální lázeň obdélníkového tvaru o rozměrech 118 x 233 cm s průtokem pramenité vody a hloubkou asi 130 cm. Původní vchod ze dvora synagogy do předsíně vedl směrem na západ přes 12 dochovaných schodů. Předsíň sloužila zároveň jako prostor, kterým byla sousední místnost s lázní vytápěna. O tom svědčí stopy po opálení ohněm v místech sousedících s výklenkem a lavicí v lázni.  V pražském ghettu bylo několik veřejných rituálních lázní, známy jsou ještě přibližné polohy dvou dalších – v blízkosti Židovské (Široké) a Goldřichovy ulice. Zprávy o nich pocházejí vesměs z mladší doby. Dochovaná a návštěvníkům přístupná je ale pouze historická mikve v objektu vedle Pinkasovy synagogy.