Nový židovský hřbitov byl založen v roce 1890 (5650), když dosloužil Starý židovský hřbitov v dnešní Fibichově ulici, a patří mezi chráněné památkové objekty. V současné době je v Praze jediným židovským hřbitovem, kde se stále konají pohřby zesnulých židovského vyznání. Od roku 2005 disponuje novou databází, v níž můžeme vyhledat pohřbené v jednotlivých hrobech a zároveň vytisknout podrobný orientační plánek umístění hrobů. Hřbitov byl proponován pro cca 100 000 hrobů, tedy asi na jedno století. Hřbitov se rozkládá na ploše více jak 10 ha s tím, že v současné době je na hřbitově pohřbeno přibližně 25 000 zesnulých. Svou rozlohou je více než 10 x větší než Starý židovský hřbitov na Josefově. Obřadní síň s důstojnou modlitebnou, dům očisty pro pohřební obřady, budovy správní a pomocné i ochranná zeď kolem hřbitova byly zbudovány v tehdejším vládnoucím stavební slohu – v novorenesanci. Obřadní síň navrhl architekt Bedřich Münzberger. Hřbitov byl od počátku řádně rozdělen na hřbitovní pole, která byla postupně zaplňována hroby, takže procházka hřbitovem je i přehledem jednotlivých po sobě jdoucích slohů hrobek a památníků mrtvých: od novogotiky přes novorenesanci, pražskou a vídeňskou secesi, přes klasicismus, purismus a konstruktivismus až k současnosti. Na hřbitově se pohřbívá dodnes. Mnohé umělecky hodnotné náhrobky jsou díly předních českých sochařů a architektů – Jana Kotěry, Josefa Zasche, Josefa Fanty, Čeňka Vosmíka aj. Ve středu hřbitova u hlavní aleje je pole věnované pracovníkům židovských náboženských obcí a dalším významným činitelům, při vstupu do hřbitova je místo pro čestné hroby významných rabínů, jakými jsou např. dr. Nathan Ehrenfeld nebo dr. Gustav Sicher. U vchodu do hřbitova je také památník lodi Patria, památník zaniklé dolnokralovické obce ve tvaru obyčejného balvanu a Památník obětí 1. světové války z r. 1926 ve tvaru obdélného kvádru vsazeného do dvou obdélníkových podstavců. Podél východní hřbitovní zdi jsou nákladné rodinné hrobky, např. významných podnikatelských rodin Petschků a Waldesů. Waldesovská hrobka je zdobena dvěma reliéfními bustami – posledním dílem Josefa Václava Myslbeka. Nejvíce pozornosti poutají dva objekty: jednak v roce 1985 zřízený Památník československých židů, obětí holocaustu a odboje: soustava vydutých elips, v jehož středu září Davidova hvězda. Autory jsou sochař Zdeněk Vodička a architekt Vladimír Stehlík. K dalším nejvyhledávanějším místům patří hrob spisovatele Franze Kafky a jeho rodičů (číslo náhrobku 21 – 14 – 21) ve tvaru šestibokého krystalu s daty pohřbených na čelní stěně. Jeho autorem je architekt L. Ehrmann. Naproti ve zdi má pamětní desku Kafkův přítel a významný propagátor jeho díla Max Brod, který je pohřben v Izraeli. Odpočívá zde také např. spisovatel Ota Pavel, v urnovém háji např. básník Jiří Orten. Hřbitov má zvláštní povolení provozovat urnový háj, přestože židovská tradice zakazuje kremace mrtvých. Této možnosti využívají zejména smíšená manželství. Provoz celého hřbitova, včetně údržby, je hrazen jednak z rozpočtu ŽOP, ale také díky dotacím jiných organizací. Je zde pochován spisovatel Franz Kafka.
